Na anesteziologicko-resuscitačním oddělení se soustřeďuje péče o pacienty v kritickém stavu se selháním jedné nebo více základních životních funkcí, u nichž je nutná jejich podpora nebo dočasná náhrada pomocí moderních přístrojových a léčebných metod. ARO je pracovištěm nepřetržité péče. O pacienty se zde 24 hodin denně stará zkušený tým lékařů a specializovaných sester, který je připraven okamžitě reagovat na náhlé změny zdravotního stavu. Péče je určena pacientům po závažných úrazech, rozsáhlých operacích, těžkých infekcích, otravách, při selhání dýchání, oběhu či ledvin a dalších život ohrožujících stavech.

Součástí činnosti oddělení jsou také neodkladné resuscitace na všech pracovištích nemocnice. Personál ARO je proto kdykoliv připraven vyjet k pacientovi, u něhož dojde k náhlému zhoršení zdravotního stavu nebo zástavě životních funkcí. O přijetí pacienta na resuscitační úsek rozhoduje lékař ARO vždy podle aktuální závažnosti zdravotního stavu.

Oddělení úzce spolupracuje s ostatními odbornými pracovišti nemocnice. Péče o kriticky nemocné pacienty je totiž vždy výsledkem multidisciplinární spolupráce anesteziologů, internistů, chirurgů, neurologů, radiologů, mikrobiologů a dalších specialistů. Nezbytnou součástí je také nepřetržitá dostupnost laboratorních a zobrazovacích služeb.

V současné době disponuje ARO pěti moderně vybavenými resuscitačními lůžky. Každé z nich umožňuje nepřetržité monitorování životních funkcí a využití pokročilých metod intenzivní medicíny. Mezi ně patří například umělá plicní ventilace, invazivní monitorace oběhu nebo metoda CRRT (Continuous Renal Replacement Therapy) – kontinuální očišťovací léčba určená především pacientům s akutním selháním ledvin či závažnými poruchami vnitřního prostředí organismu. Tato metoda umožňuje šetrnou a dlouhodobou podporu organismu i u velmi nestabilních pacientů.

Vedle vysoce specializované medicíny klademe důraz také na lidský přístup k pacientům. Proškolený personál využívá koncept bazální stimulace, který podporuje vnímání, orientaci a psychickou stabilitu nemocných i v těžkých stavech vědomí. Tento přístup pomáhá zmírnit stres, zlepšit komunikaci s pacientem a přispívá k celkové kvalitě péče.